Nový důvod, proč pravidelně kontrolovat obsah datové schránky

Praktickým a již dlouhou dobu známým procesním nástrojem využívaným věřiteli při vymáhání jejich pohledávek je institut platebního rozkazu. Připomeňme si, že platební rozkaz je rozhodnutí soudu, které žalované straně nařizuje zaplacení peněžité částky, vydané ve zkráceném řízení bez nařízeného jednání a standardního dokazování. Platební rozkaz vydává soud na návrh žalobce, ale může jej vydat i bez jeho podnětu. Není-li proti vydanému platebnímu rozkazu podán žalovanou stranou včasný odpor, má platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku a stává se vykonatelným (tzn., že na jeho základě může být zahájeno exekuční řízení).

Vzhledem k specifickému charakteru rozkazního soudního řízení až dosud (přesněji řečeno do poloviny tohoto roku) bez výjimek platilo, že nutným předpokladem účinnosti platebního rozkazu je jeho řádné doručení do vlastních rukou žalovaného. Náhradní doručení, resp. tzv. fikci doručení, nebylo možné v případě tohoto druhu soudního řízení uplatnit.

Zásadní průlom do uvedené zásady, podle které není možné v případě platebního rozkazu aplikovat náhradní doručení, přinesla novela občanského soudního řádu účinná od počátku července 2024. Ta umožňuje, aby v případě doručování do datové schránky platila i pro platební rozkaz standardní fikce doručení, podle které je nevyzvednutá zpráva doručená do datové schránky považována za doručenou desátým dnem po dodání zprávy do datové schránky.

Fyzickým i právnickým osobám se zřízenou datovou schránkou tak přibyl nový zásadní důvod pro pravidelnou kontrolu jejího obsahu. Jen tak lze eliminovat riziko, že majitel datové schránky zmešká lhůtu pro podání odporu proti platebnímu rozkazu a může tak čelit exekuci případně i neoprávněného peněžitého nároku uplatněného proti němu jinou osobou.