Zákon o úvěrech není zákonem o zadlužování

Na počátku prosince nabývá účinnosti zcela nový zákon o spotřebitelském úvěru. Poskytování spotřebitelských úvěrů se stává licencovanou činností pod dohledem ČNB, ochrana spotřebitele coby příjemce úvěru nově dopadne i na hypoteční a jiné úvěry související s bydlením a dosud poměrně obecná pravidla upravující poskytování a zprostředkování spotřebitelských úvěrů nahradí normy snad až zbytečně detailní a kazuistické.

Co se nemění, je předmět. Pokud jde o základní definici spotřebitelského úvěru a s ní související věcnou působnost, nový zákon se od toho starého z roku 2010 neliší. A ani nemůže, neboť oba jsou v tomto směru implementací téže evropské směrnice.

Přesto se poměrně často setkávám s někdy až kuriózními názory na to, co vše nově spadne pod regulaci nového zákona. A nejde jen o názory novinářů či jiných laiků. Nezasvěcený čtenář takových závěrů musí nabýt dojmu, že nový předpis dopadne na vše, co vede ke vzniku dluhu u nepodnikající fyzické osoby. Například i ručení za jiného či přistoupení k dluhu jiné osoby, která se ocitne v prodlení, ať už je důvodem vzniku dluhu této osoby cokoli, třeba platba nájemného. Takové situace však nejsou ani poskytnutím úvěru, ani jinou finanční službou, a spotřebitel v nich žádnou specifickou ochranu v souvislosti s novým zákonem nemá.

Je třeba si uvědomit, že adresátem norem zákona o spotřebitelském úvěru není spotřebitel (pokud se nepletu, tak ze 179 paragrafů zákona plyne najdeme nějakou povinnost spotřebitele - dlužníka jen v jednom jediném), ale subjekty, které spotřebitelům půjčují nebo takové půjčky zprostředkovávají. Jinak řečeno, nejde o obecný zákon proti zadlužování spotřebitele. Nezakazuje lidem zadlužovat se a ani jejich zadlužování nijak nereguluje, ale ukládá poměrně přísné a podrobné povinnosti bankám a jiným podnikatelům, kteří nepodnikajícím lidem půjčují peníze nebo takové půjčky zprostředkovávají. Člověk se však může zadlužit i jinak než tak, že si půjčí od profesionálního poskytovatele úvěrů. A ačkoli si k mému překvapení leckdo myslí něco jiného, na tyto jiné situace zákon o spotřebitelském úvěru opravdu nedopadá.