Změny v povinném ručení

Nejpozději do konce tohoto roku (konkrétně do 23. 12. 2023) by měl být schválen a nabýt účinnosti zcela nový zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), který by měl nahradit stávající zákon č. 168/1999 Sb. Uvedený termín je lhůtou pro transpozici příslušné směrnice EU. Vláda schválila návrh nového zákona na konci srpna 2023.

Dále jsou uvedeny hlavní změny oproti současné právní úpravě, které by měl nový zákon přinést.

Nová definice vozidla a jeho provozu

Zákonná předloha nově definuje pojem vozidlo. Povinné ručení se tak v zásadě může týkat všech motorových vozidel s konstrukční rychlostí vyšší než 25 kilometrů za hodinu, případně motorových vozidel s konstrukční rychlostí vyšší než 14 kilometrů za hodinu, která váží víc než 25 kilogramů. Důsledkem bude rozšíření množiny motorových vehiklů, jejichž provoz bude nutné pojistit. Nově by se tak povinné ručení mělo týkat i elektrických koloběžek, segwayů, malých zahradních traktorů, motorových golfových vozítek, pracovních strojů nebo průmyslových zařízení schopných samostatného přemístění, sněžných skútrů nebo roleb, pokud překračují stanovený rychlostní a/nebo hmotnostní limit. Povinnosti by neměla podléhat elektrokola, protože motor u nich podle předkladatele zákona není hlavním zdrojem pohybu (příslušná směrnice EU ponechala otázku elektrokol v diskreci jednotlivých členských států). Povinné ručení se nebude týkat ani invalidních vozíků.

Návrh nového zákona obsahuje rovněž novou definici provozu vozidla. Rozumí se jím "jakékoli použití vozidla odpovídající jeho obvyklé funkci jako dopravního prostředku, a to bez ohledu na vlastnosti vozidla a bez ohledu na terén, ve kterém je vozidlo provozováno, a na to, zda vozidlo stojí, nebo je v pohybu". Jako typický příklad, kdy by se škoda měla nově platit z povinného ručení, je uváděno zranění chodce zahradním traktorem při jízdě na chodníku v městském parku.

Přechod povinnosti sjednat povinné ručení na provozovatele

Podle nového zákona má být nositelem povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla provozovatel vozidla, nikoli tedy vlastník, jak je tomu v současné době. Připomeňme si, že podle zákona je provozovatelem ten, kdo má právní a faktickou možnost dispozice s dopravním prostředkem – tedy rozhoduje o tom, kdy, kde a za jakých podmínek bude vozidlo provozováno. Takovou osobou nemusí být vlastník (např. u leasingu). Tato změna je podle předkladatele zákona vyvolána negativními zkušenostmi s dosavadní právní úpravou při vyřizování přestupků, zániku pojištění nebo využívání bonusů a malusů při stanovení výše pojistného. Za významnější důsledek této změny lze nicméně považovat to, že odpadne dosavadní nesystémovost, kdy povinnost sjednat povinné ručení má vlastník, který ale nemusí být provozovatelem (tedy osobou, jejíž odpovědnost se pojišťuje).

Zvýšení limitů pojistného plnění

Další z významných novinek je zvýšení minimálních limitů pojistného plnění při újmě na zdraví, smrti nebo majetkové škodě. Ve všech případech se limit zvyšuje na 50 milionů korun z dosavadních 35 milionů. U újmy na zdraví nebo smrti se limit vztahuje na každou postiženou osobu, u majetkové škody je limit pro jednu škodní událost bez ohledu na počet poškozených. Vyšší limit se nebude týkat pouze nových smluv. V případě stávajících smluv dojde k uvedenému zvýšení ze zákona ke dni jeho účinnosti.

Zrušení zelené karty na národní úrovni

Podle návrhu nového zákona by od července 2024 neměla při cestách po České republice nadále platit povinnost mít u sebe takzvanou zelenou kartu, tedy doklad o sjednaném povinném ručení. Umožnit by to měla elektronizace veřejné správy v této oblasti a tedy on-line dostupnost informace o platném pojištění konkrétního vozidla.

Zelená karta ale bude dál sloužit jako mezinárodní doklad o pojištění při cestách do zahraničí.